Kutilův chemický koutek - FLUORESCENTNÍ BARVY

Malý chemik jménem Tereza

Moje první hodinky, které jsem od našich dostala, měly totiž bílé ručičky a v noci svítily ve tmě - velká machrovinka na tu dobu, a mě to úplně učarovalo - pak jsem dostala takového umělohmotného kostlivce, kterého jsem se snažila rozřezat a rozpitvat, abych zjistila, co tam v tom svítí. Long story short - láska k chemii začala už v útlém věku a proč vám to říkám, protože se dneska budeme bavit o tom proč vlastně ty moje hodinky svítily...

Pokud nějaké těleso nebo kapalina spontánně vyzařuje světlo (myšleno, nemá baterku nebo zdroj), říká se tomu LUMINESCENCE. No a ta se pak dělí na to, co nás zajímá nejvíc a co si lidi nejvíce spolu pletou - FLUORESCENCI a FOSFORESCENCI. 

FLUORESCENCE - se děje, když na barvu nebo prášek, těleso, svítíme UVčkem a jakmile zhasneme, tak skončí i efekt. Jsou to většinou UV barvičky, co se používají na večírky, na bankovky, reflexní vesty a třeba i na hodinky. Pod tyto barvy je dobré používat bílou základní barvu, aby signální efekt dobře vynikl. 

Kutil by použil na: Technopárty, Značkování vozovek třeba nebo stromů atd.

FOSFORESCENCE -  je jev, který vzníká tím, že se objekt "nabije" světlem a pak může svítit třeba až 8 hodin. Používá se třeba na nouzové východy nebo výjezdy v podzemních garážích. Nejčastěji používané chemické látky jsou sulfid zinečnatý a hlinitan strontnatý (přiznejte, kdo jste četl Kulhánka?). Pamatujete takové ty hvězdičky, co se lepily na strop v ložnici? To je ono.

Kutil by použil na: Vypínače, záludně trčící předměty...

Není fosfor jako fosfor

Co je ale třeba zajímavé, že sice se říká fosforeskující sprej, ale už dávno se do něj fosfor nedává - kdysi dávno ano, ale zjistilo se, že je poměrně životu nebezpečný (člověka by usmrtilo 0,15g bílého fosforu).

Pro vaši informaci, existují dva druhý fosforu - červený, to je takový červený prášek, z toho se dělají sirky a pak je bílý a ten je super reaktivní i se vzduchem, musí se skladovat pod vodou a vypadá jako taková bílá pasta. Pamatuju si, když jsem se na něj chodila koukat v laborkách do ledničky. Nikdo si na něj netroufl (my jsme teda ani nemohli, to byly chemikálie na povolení od profesorů, ale chodit očumovat jsme je mohli :-))