Kutilův chemický koutek Epoxid
Dnes je to článek na přání a to o epoxidových barvách. Takže dámy a pánové, epoxid:
Epoxid, živica, resin, pryskyřice
S epoxidy se v dnešní době potkáme už skoro všude. Používají se od lékařství (kardiostimulátory), lodní průmysl (laminát), letecký (lepidla), chemický (výroba plastů), restaurátorství (pryskyřice), po stavební průmysl (barvy). Představte si, že více jak 50 % barev, které se na světe prodají, jsou z rodiny epoxidů. A přesně ty nás budou dneska zajímat...
I epoxid má svůj kryptonit
Epoxidy jsou z chemického hlediska polymery - to jsou sloučeniny, které tvoří dlouhé řetězce opakujících se molekul. Představte si to jako rybářskou síť a každé očko je jedna a ta samá molekula. A právě díky tomu mají i unikátní vlastnosti - jsou odolné solím, mechanickému opotřebení, rozpouštědlům, agresivním plynům, vodě, olejům, korozi i teplotě... mají jen jednoho nepřítele a to je UV záření.
Co bylo epoxidovým barvám dáno na chemické a mechanické odolnosti, to jim bylo ubráno na UV stabilitě a všechny epoxidy začnou po čase křídovatět a matnout. Ale pozor, na vlastnostech barvy to nic nemění.
Vzhled není všechno
Ačkoliv epoxidové barvy nejsou UV stabilní, i tak jsou opravdu cenným pomocníkem, například jako základní antikorozní nátěr, nátěry na lodě - pod hladinou vydrží barevně stálé déle, na místa, kde je vyžadována vysoká chemická odolnost, protože těžko budete hledat odolnější barvu (ani PUR toho nevydrží tolik).
Závěrem
Takže pokud to vezmeme kolem a kolem, tak epoxid je perfektní jako:
• základní nátěr pod polyuretan (kámoši jak hrom)
• na místa, kde se nehraje na vzhled barvy, ale na výkon
• do korozního prostředí (spodek auta, lodě, konstrukce)
• chemicky agresivního prostředí (cisterny, kontejnery)